Foto: Koksovna a elektrárna Karolina na pohlednici ze 30. let 20. století, vlevo výrazná funkcionalistická budova uhelného prádla, která byla zdemolována jako poslední z komplexu v roku 1989, zdroj: soukromá sbírka Václava Holuši

Na území dnešní Ostravy původně stála dvě samostatná města – Moravská a Polská (dnes Slezská) Ostrava. Poprvé byla zmíněna už ve 13. století, jejich sloučení přišlo až v roce 1941. Až do objevu černého uhlí v roce 1763 byla oblast zemědělská, s rozvinutým rybníkářstvím a mlýny u řek Ostravice a Odra. Zásadní změnu přinesl průmysl. Pravidelná těžba uhlí začala v roce 1787, Vítkovické železárny byly založeny roku 1828. Napojení na železnici výrazně urychlilo růst města.

Ve druhé polovině 19. století se Ostrava stala významným průmyslovým centrem Rakouska-Uherska. Během druhé světové války se výroba zaměřila na válečný průmysl a město bylo bombardováno. Po druhé světové válce zůstala Ostrava těžištěm těžkého průmyslu. Ten začal ustupovat až na konci 20. století. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1994, výroba surového železa o čtyři roky později. Průmyslové areály postupně mizí a oblast se proměňuje.

Vývoj řešeného území se silně váže na prostor bývalého Dolu Karolina a Žofinské huti, jedné z nejstarších průmyslových oblastí Ostravy. Objekty dolu, huti a navazujících provozů stály na sever od řešeného území, v místě dnes nazývaném Nová Karolina.

Časová osa

• 1767, Počátky těžby uhlí na Ostravsku
• 1828, Založení Vítkovických železáren
• 1872, Zahájení výstavby Žofinské huti
• 1880, Kompletní uvedení Žofinské huti do provozu
• 1972, Ukončení provozu Žofinské huti
• 1974/5, Demolice Žofinské huti
• 1994, Ukončení těžby uhlí v Ostravě
• 2014, Dokončení rekonstrukce a uvedení do provozu historických budov Trojhalí – jediná zachovalá část původního komplexu Žofinské huti
• 2022, Realizace koncepční urbanistické studie na využití strategického území Pod Žofinkou – součást strategického rozvojového plánu Ostravy

Zemědělsky využívané předměstí Ostravy

Území leželo za hradbami Moravské Ostravy a bylo využíváno převážně zemědělsky. Významným objektem byl Horní mlýn, napájený Mlýnskou strouhou z Ostravice. Mlýn byl později doplněn parní pilou a modernizován, ale kolem roku 1900 ustoupil provozu koksovny Karolina.

19. století

Otevření dolu Karolina a založení Žofinské huti

V roce 1842 byl otevřen Důl Karolina, postupně doplněný koksovnou a chemickými provozy. V roce 1873 vznikla první vysoká pec Žofinské huti, která do konce století produkovala 150 000 tun železa ročně. Se vznikem železniční sítě a průmyslovým boomem přibývaly i dělnické domky, které později zanikly.

Foto: Žofinská huť na pohlednici z roku 1900, zdroj: soukromá sbírka Václava Holuši

Rozvoj provozů navázaných na Důl Karolina a Žofinskou huť

Na počátku století vznikla elektrárna napájející koksovnu i okolní budovy. Žofinská huť získala nové vysoké pece, včetně největší v regionu. Ve východní části území vznikla strusková halda, která změnila tok Mlýnské strouhy. Rozšířila se železniční síť a přes území vedla potrubí pro plyn a vzduch k vysokým pecím.

Ve 40. letech byly vybudovány provizorní baráky pro válečný provoz a nuceně nasazené. Po válce byly částečně obnoveny, dnes se již nedochovaly.

Foto: Žofinská huť na fotografii ze 30. let 20. století. Vpravo je most vedoucí dnes po východní části řešeného území, zdroj: soukromá sbírka Václava Holuši

Foto: Fotografie s největší pravděpodobností zachycuje ulici Vysokopecní okolo roku 1900, zdroj: Navrátil, B. (2007). Zmizelá Ostrava. Praha: Paseka.

Útlum těžby a postupné uzavření a demolice průmyslových provozů

Po roce 1945 docházelo k postupnému omezování těžby v Dole Karolina. Blízkost centra města, technický stav dolu a nedostatek prostředků na jeho prohloubení vedly k uzavření už v roce 1933. Jáma byla zasypána, ale lokalita dál sloužila jako větrací zařízení pro sousední důl Šalomoun.

Žofinská huť přes opakované modernizace, ukončila výrobu železa v roce 1972. O dva roky později byla zcela zbourána. Tím se uzavřela průmyslová kapitola území, které se po desetiletích intenzivního využívání začalo připravovat na nový rozvoj.

Koksovna Karolina fungovala až do 80. let a tvořila jednu z dominant města. Postupná demolice areálu probíhala několik let, symbolicky skončila v roce 1989 zbořením funkcionalistické budovy uhelného prádla, známého objektu ostravského panorama.

Nová éra rozvoje území

Po uzavření a demolici průmyslových provozů začala proměna území na moderní městskou čtvrť. Prvním velkým projektem bylo obchodní centrum Forum Nová Karolina, otevřené v roce 2012. Postupně přibyly bytové domy a v roce 2023 kancelářská budova Organica.

Z někdejší průmyslové zástavby se dochovaly pouze tři historické objekty: hala elektrocentrály Karolina a dvě budovy bývalé energetické ústředny Žofinské huti. Mezi lety 2012 a 2014 byly přestavěny na multifunkční kulturní a sportovní areál Trojhalí, který dnes tvoří výrazný bod nově rozvíjené části města.

Foto: Kancelářská budova Organica, autor: ONplan, 2024

Významní podnikatelé

Rozvoj ostravského průmyslu je neoddělitelně spjat s rodinou Rothschildů. Salomon Mayer Rothschild, významný vídeňský bankéř, odkoupil ve 40. letech 19. století od olomouckého arcibiskupství Vítkovické železárny a založil také doly Karolina a Šalomoun. Uhlí z těchto dolů zásobovalo jeho hutě ve Vítkovicích a Třinci. Díky jeho investici do Severní dráhy císaře Ferdinanda vedla železnice právě přes Ostravu, čímž se otevřel trh pro místní těžbu a výrobu.

Jeho syn Anselm Salomon Rothschild se podílel na založení společnosti Vítkovické horní a hutní těžířstvo, která vlastnila klíčové doly a provozy v regionu až do znárodnění v roce 1945. Spolu s bratry Gutmannovými stál také u vzniku První rakousko-uherské vysokopecní společnosti, která postavila Žofinskou huť.

Památková péče

Řešené území leží mezi dvěma památkovými zónami – Moravskou Ostravou a Ostravou–Vítkovicemi – a sousedí s ochranným pásmem národní kulturní památky Vítkovických železáren. Samotné území do těchto zón sice přímo nezasahuje, je ale v jejich těsném kontaktu a je vnímáno jako jejich přirozené rozšíření.

Památkově chráněné objekty v okolí dokumentují industriální historii města. Patří mezi ně komplex Dolu Hlubina a Vítkovických železáren, jejichž dochovaná struktura ilustruje technologický proces od těžby uhlí po výrobu železa. Významné jsou i městské památkové zóny – Moravská Ostrava s historickým jádrem a secesními památkami a Vítkovice s dělnickou kolonií a reprezentativními stavbami, včetně zámku rodiny Rothschildů.

Přímo v zájmovém území se nachází kulturní památka výpravní budovy a stavědlové věže stanice Ostrava střed a také elektrocentrála bývalé koksovny Karolina, dnes známá jako Trojhalí. Obě stavby byly rekonstruovány a nyní slouží veřejnosti jako kulturní a společenské centrum.

Foto: Trojhalí – dvojitá hala energetické ústředny s velínem Žofinské huti, budova není chráněna jako samostatný objekt, autor: ONplan, 2024

Investor

Libor Adámek, Pod Žofinkou Holding a. s.
adamek@podzofinkou.eu, +420 603 861 122

Tomáš Laštovka, Pod Žofinkou Holding a. s.
lastovka@podzofinkou.eu, +421 910 856 561

Kontakt pro média

Jana Papoušková, Stance Communications, s. r. o., jana.papouskova@stance.cz, +420 602 434 733